podivíni
Digg  Sphinn  del.icio.us  Facebook  Mixx  Google  BlinkList  Furl  Live  Ma.gnolia  Netvouz  NewsVine  Pownce  Propeller  Reddit  Simpy  Slashdot  Spurl  StumbleUpon  TailRank  Technorati  TwitThis  YahooMyWeb
 

... snad jen cestou kolem světa

 

Ztraceno, oplakano

Tento clanek se venuje vecem, ktere jsme ztratili
a nebo jsme o ne nejakym zahadnym i nezahadnym
zpusobem prisli a nejspis jeste o nejake prijdem.

Prvni zkusenosti s timto zahadnym fenomen,
jemuz se rika ztrata, bohuzel nekdu i kradez,
jsme zazili jiz nekolik dni po prijezdu. Jedine
stesti a pro nas i varovani, bylo to, ze se stalo
nekomu jinemu. My byli jen svedci. Stalo se to
na ostrove Elephant kousek od Mumbay.

Cesta na kopec byla umorna a clovek se musel
po ceste urcite obcerstvit. Aspon s touto filosofii,
prisli prodavaci, kteri po ceste prodavali, vodu, pecenou
kukurici, ovoce a jine pochutiny. Vsude to krasne vonelo,
hlavne tou kukurici, holt kdo by odolal. Uz jsem se
chystal, ze zjistim jestli je i tak dobra jak voni.
Kdyz tu najedno, se ze stromu snesla opice
a zacali si delat naroky na kukurici co si koupila
pani predemnou. Stoupla si jak clovek a sycela,
pani cela vystrasena se ani nehnula. Sekundy
se promenili v dlouhe minuty a celej svet se zastavil.
Opice, ktere uz dosla trpelivost, vybehla po pani
a vytrhla ji kukrici z ruky. Pak si jen sedla a s chuti
se pustila do te krasne vonave kukurice, kterou jsem
si nakonec nedal.

Dalsi ztrata se uz stala nam. Ponaucen ze zkusenosti
s opici, jsme si davali velky pozor nez jsme nekde neco
zacali jist. Byl krasny den, valeli jsme se u more a chytali
slunce. Nicim nerusene odpoledne se zmenilo az kdyz
prisla pani, ktera mela na hlave velky kos s ovocem a my
dostali chut na banany. Dohodli jsme se na 5ti kouscich.
Poprosila me jestli bych ji nemohl pomoci sundat ten jeji
velky ovocny kos z hlavy. Popravde receno dodnes tu
pani velice obdivuji, kos jsem stezi usnesl a ona snim chodila
cely den po plazi. Jeste jsem se naposledy rozhledl jestli
v okoli neni nejaka opice, nebyla, a tak jsem s klidem prevzal
banany podal je Kamile a chystal se zaplatit. To co se sebehlo
v zapeti jsem moc nepochopil. Dodneska nechapu jak jsme
mohli prehlednout tu kravu, ktera sla hlava nehlava po nasich
bananech. Nez jsme si vubec uvedomili co se deje tak jsme
prisli o dva bananky.

Dalsi ztrata je uz smutnejsi, odehrala se teprve nedavno
a nejvice postihla Kamilu. Po osmsetsedesatidvou schodech
jsme dosahli vrcholu. Templ na kopci, s vyhledem na cele Hampi.
Hned u vchodu byl deda ktery pamatoval minimalne jedno cele
stoleti. Naznacil nam ze po celem vrcholu musime chodit
bosky a svoje sandale musime zanechat u nej, ze nam je za
malicky obnos pohlida. Pravidla jsou pravidla a nase ucta
ke stari nam nedovolila odporovat. Sundali jsme botky a vydali
se na pruzkum. Pokecali jsme s jednim mnichem, ktery nas pozval
na ranni modlitby pri vychodu slunce a pak ze si snimi muzem
dat obed. Cele nam to zabralo asi hodinu, nasali jsme energii
a chteli jsme se vypravit na cestu zpet. Bohuzel Kamiliny sandale
se ztratili. Nejdriv jsme si mysleli ze si stary pan z nas udelal srandu.
Bohuzel, sam byl dost prekvapeny... Odskocil si na chvilku pro jidlo,
aspon tak jsme to pochopili z reci jeho tela, a mezi tim se nekdo
obohatil. No jako suvenyr jsme dostali jedny krasne mistni botky
ktere tam nekdo zanechal.
 
Informace o zpracování osobních údajů |  Prohlášení o Cookies |
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one